Malířská tvorba Petra Kvíčaly vyšla od prvotního zájmu o krajinu, jež promlouvá základními konstituvními prvky tvarů a rytmů, které mohou být vymezeny liniemi. Časem převážil u Petra Kvíčaly zájem o tyto skladebné prvky, vytvářející rytmus, nad zájmem o vyjádření pocitu z konkrétního místa. Rytmus a opakování několika prvků se stávalo výtvarně důležitějším, ale také sdělným. Jako by se jeho tvorba vracela k rituálnímu, magickému významu ornamentu, kteý měl původně funkci posvátnou a ochrannou. Zdobnost je vlastně až jeho druhotnou vlastností. Petr Kvíčala pracuje s ornamentem nejen v tradičních výtvarných prostředcích, ale rovněž v pomíjivých instalacích z různých sypkých materiálů, kteými intervenuje jak do uzavřených prostor, tak do městského interiéru.