Phila Primus / Banal intimacy I. 

Purkrabství hradu Klenová 

2. 6. - 18. 8. 2024

vernisáž výstavy 1. 6. v 17 hodin 

kurátorka výstavy : Jolana Havelková 

 

 

Rozběhni se do dáli

přeskoč hory, přepni břehy

vysmlouvej odvoz až za hrany...

naskoč na kymácející se palubu

až vystoupíš

choď

šimrej hrubost holou nohou

jdi dlouho

dokud skutečně nezabloudíš…

(úryvek z básně Všednost, březen 2021)

 

V purkrabství hradu Klenová představuje Phila Primus starší díla i nejnovější práce, ve kterých tematizuje všednost. Často opomíjíme prosté chvíle, které v sobě skrývají neobyčejný půvab, ale právě tyto okamžiky se někdy stávaji těmi nejdůležitějšími v našem životě. Hledání smysluplných momentů v někdy ubíjející každodennosti jsou v souboru Banal Intimacy I určujícím motivem.

Autorka při své tvorbě využívá rozmanité formy uměleckého vyjádření. Pracuje převážně s pricipem koláže a asambláže. Kresby, fotografie, nalezené předměty, přírodniny, psané a tištěné texty z knih a časopisů, mapy, částečně vyplněné křížovky, osobní poznámky či deníkové zápisy tiskne na průsvitné folie a kombinuje je  s reliéfními vyřezávanými tvary a  sklem (někdy i zrcadlovým). Vznikají také (skleněné) objekty, které jsou někdy osvíceny zevnitř, jindy z nich vychází videoprojekce, nebo je na ně promítán pohyblivý obraz v kombinaci se zvukovou instalací.

V tvorbě Phily Primus asi nejsilněji rezonuje zájem o člověka z pohledu sociologického, psychologického, emocionálního či biologického. Samotná existence člověka je nevyhnutelně konfrontována s tělesnou konečností a determinována fyziologickými procesy. Biologická podstata lidské bytosti je natolik organizována, že budí respekt. Opakující se rytmus, přesnost a dokonalost našeho vnitřního uspořádání může ale zároveň děsit: „Člověk je stroj, stroj…má tělo, má tělo“, proklamuje autorka v černobílém videoartovém filmu Patos milosrdenství nižší jakosti (Pathos of Mercy of a lower kind, 2021).

Obracet se ke svým kořenům je pro pochopení rozporu mezi předurčenosti bytí a svobodnou vůlí nezbytné. Autorka v souboru vzpomínek na dětství s názvem Memory Bubbles series I – VI (Zpětné odbavení, I – VI, 2016) propojila například kresbičky ze svých dětských let a puzzle, které ve svých obrazech často využívá pro jejich (ne)oddělitelnost od většího celku. V jejích pracích jsou často přítomny siluety lidských postav, člověk, který prochází osudovými milníky, proměnami, mnohdy musí čelit složitým životním zkouškám, konfrontovat se s druhými. Je naplněn touhou a sny. Dílo s názvem Settlement I – III (Osídlení, I – III, 2015) reflektuje například téma přemisťování se ve smyslu hledání nového domova.

Od figurativních děl se autorka obrací k abstraktnější tvorbě, to je patrné například v pracích z roku 2021 – Barvy (Colours), Water Madonnas (Vodní madony), Conjexmenu (Conjexmen). Pro výstavu v letošním roce pak připravila objekty Nahodilý květ (Random floer), Radiator (Radiátor), Open book (Otevřená kniha) z křehkého papírového materiálu, potištěného různými opakujícími se vzory předmětů, texty, kresbami, fotografiemi, odkazujícími ke každodennímu životu. Papíry barví, namáčí, muchlá, tvaruje, někdy deformuje s použitím ohně. Sama autorka o těchto pracích poznamenává: “Vznikají vrstvené okamžiky, křehké květy každodennosti.”

Phila Primus se zajímá o svět v komplexní podobě i v jeho jemnohmotných vrstvách. Je typem autorky, která tvoří, i když je daleko od svého ateliéru. Jako by zkušenost z každého okamžiku bytí a přemíra vjemů ze soustředěného vnímání či bezděčně přítomného pozorování okolí (i sebe sama) přetvořila do své práce. Promyšlené, nahodilé i náhodně nalezené se stává součástí jejích děl.

 

Phila Primus (1991) je multimediální umělkyně a básnířka z česko-německo-americké rodiny. Je autodidaktkou, tvorbě se soustavně věnuje od roku 2012. Uměleckou činnost zahájila v rámci skupinové výstavy na festivalu Recontres d'Arles de la Photographie ve Francii, v roce 2014 následovala první sólová výstava 76% ticho v pražské galerii Artinbox. 

V následujících letech uspořádala další samostatné výstavy (Inside out, Galerie Hřivnáč, 2015; Ani ryba ani pták, Galerie Emila Juliše, 2015; Lůnění, Galerie Caeasar, 2016; Tělo a (s)mysl, Vrchlického divadlo v Lounech, 2017; Bytí svítí, Kampus Hybernská, 2023; Pop up! Gabriel Loci, 2023; Pop up 2.0, Gabriel Loci, 2023).

Zúčastnila se i několika skupinových výstav (Peace Please!, Art Prague, 2014; Artsalon, Art Prague, 2017; Kořeny, Stella Polaris, 2021; Reconnect Art, Prague Bienalle, 2021; 30 let galerie Caesar, Galerie Caesar, 2021; Co nám nedá den, dá nám noc, Gabriel Loci, 2022; Ornament, Galerie U Bílého jednorožce v Klatovech, 2023). Žije a pracuje v Praze.



foto Ivan Kotačka a archiv autorky