Galerie Klatovy / Klenová (první oficiální název zněl Okresní galerie výtvarného umění v Klatovech se sídlem na zámku Klenová) byla pro veřejnost otevřena v roce 1964. Galerie vznikala bez návaznosti na místní sbírkový fond, to znamená, že do období jejího vzniku můžeme datovat také začátek její sbírkotvorné činnosti, která se orientovala na české výtvarné umění. Od počátku však šlo převážně o představitele tehdejší současné výtvarné scény. Jen minimem uměleckých děl je ve sbírce zastoupeno 19. století (někteří představitelé Mařákovy krajinářské školy), nebo hlavní umělecké proudy a tendence první poloviny 20. století (Osma, Skupina výtvarných umělců, Skupina 42). Stěžejní část sbírky GKK tedy tvoří díla od 2. poloviny 20. století (ve sbírkách se nacházejí představitelé uměleckých proudů informelu nebo nové figurace a představitelé tvůrčích skupin Máj, Trasa, UB 12, Radar, Etapa, Proměna, Tvrdohlaví, 12 / 15 pozdě ale přece a také velké množství představitelů socialistického realismu) po současnost.

Zámecké galerii byla také přizpůsobena její počáteční sbírkotvorná činnost. Ta se zaměřila v první řadě na plastiky, jež měly být součástí venkovní sochařské expozice v areálu hradu. S touto koncepcí vstupovala nově vznikající galerie do svého života. 

            Vznik GKK, stejně jako dalších regionálních galerií, byl podmíněn rozhodnutím Ministerstva školství, vědy a umění, které v roce 1952 dalo impuls krajským národním výborům k zakládání krajských galerií v rámci správného členění státu[1]. V roce 1973 se galerie stala součástí Okresního muzea a galerie v Klatovech. Po sametové revoluci se osamostatnila a postupem času se ještě více vyprofilovala její sbírkotvorná koncepce.  

Sbírkotvornou koncepci galerie bychom mohli rozdělit na dvě období:

  1. 1964–1988 je obdobím, v němž byly nákupy a převody korigovány a limitovány tehdejším režimem ve smyslu upřednostnění autorů uznaných oficiálními vládnoucími kruhy, tj. poplatných soudobému režimu.

  2. od roku 1988 jsou sbírky doplňovány díly autorů, kteří za komunismu žili buď v ústraní, nebo v exilu. Důraz se také klade na současné výtvarné tendence a její představitele.

 Zásadním krokem pro druhé období bylo sestavení nákupní komise na konci roku 1988. Tímto úkolem pověřil ředitel Okresního muzea a galerie v Klatovech Antonín Šatra Evu Neumannovou pracovnici tehdejšího oddělení regionálních galerií NG. Sbírky byly v této době obohaceny o velký soubor děl významných umělců střední a mladší generace (Jiří Sopko, Michael Rittstein, Vladimír Novák, Jiří Sozanský, Karel Pauzer a Hana Purkrábková). Tento nákup předznamenal sbírkotvornou činnost galerie po roce 1989. V letech 1991 až 1994 se v galerii konaly významné výstavy českých a slovenských výtvarníků pod názvem Šedá cihla, které organizovala kurátorka Helena Hrdličková. Výstavy byly koncipovány podle samizdatového sborníku Šedá cihla 78/85 a jejich úkolem bylo představit širšímu publiku české a slovenské umělce, kteří byli za předchozího režimu pro své přesvědčení odsouváni mimo výstavní síně a depozitáře. Díla od většiny vystavujících umělců se postupně stala součástí sbírky. Vzpomenout můžeme např. Zdeňka Palcra, Adrienu Šimotovou, Stanislava Kolíbala, Rudolfa Uhera, nebo Rudolfa Sikoru.

Na začátku své činnosti získala galerie 350 výtvarných děl, z toho 300 obrazů a 50 plastik. Galerie získávala v první etapě své existence umělecká díla většinou převodem z Ministerstva školství a kultury, Národní galerie v Praze, Západočeské galerie v Plzni, Galerie umění v Karlových Varech, Chebu a zámku Otín. Výjimku tvoří konvolut  třinácti plastik sochařky Mary Duras, žačky Jana Štursy, které GKK získala do svého vlastnictví převodem od Obvodního národního výboru v Praze 6. poté, co sochařka emigrovala před komunistickým režimem do zahraničí a její majetek  připadnul státu. Do konce šedesátých let se tak sbírka rozrostla ještě o 15 obrazů, 84 plastik a 112 kreseb (do podsbírky kresby byly řazeny do roku 2004 také umělecké fotografie a do roku 2010 grafika).  

Jako první údaj v inventární knize je uveden obraz od Zdeňka Holuba Večerní procházka a k němu je přiřazeno datum získání 21. 1. 1965. Toto dílo bylo převedeno z majetku Ministerstva kultury a předznamenávalo způsob, jakým se sbírka rozrůstala do konce 70. let.

[1] Vznik regionálních galerií převzat z Miloslav Racek, České výtvarné umění 20. století ve sbírkách regionálních galerií, Umění XXVIII., č.6, 1980, s.481 – 492.  

V sedmdesátých letech se sbírka v galerii na Klenové postupně rozrůstala a koncem desetiletí již obsahovala 517 obrazů, 255 plastik a 278 kreseb, za deset let se tedy zvětšila o 489 nových přírůstků. Většina uměleckých děl byla získána převodem z vlastnictví Ministerstva kultury, Galerie umění v Karlových Varech, Alšovy Jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou a také přímo od autorů. Sbírka získala například tato umělecká díla:

V osmdesátých letech se sbírka rozrostla o 296 nových sbírkových předmětů – o 129 nových obrazů, 104 plastik a 63 kreseb. Díla se v osmdesátých letech získávala střídavě převody z MK a koupí přímo od umělců nebo od jiných soukromých osob. V roce 1987 převodykončí a díla se nadále získávají přímo od autorů nebo od jiných soukromých osob. V osmdesátých letech tak do sbírky přibyly například následující obrazy a plastiky:

V devadesátých letech se podsbírka obrazů rozrostla o154 nových přírůstků, podsbírka plastik o 80 a podsbírka kreseb o 356 nových inventárních čísel. Mezi jednotlivými akvizicemi byla například tato díla:

V rozmezí let 2000 až 2009 měla sbírka v evidenci již 2 648 uměleckých předmětů (obrazů přibylo 152, plastik 66 a kreseb 203). V roce 2004 vznikla nová podskupina ve sbírce Fotografie, filmy, videa a jiná média s přírůstkem 188 děl během pěti let. 

Mezi roky 2010 až 2014 přibylo do sbírky GKK dalších 89 obrazů, 61 plastik,   27 kreseb, 38 fotografií a videí. V roce 2010 vznikla ve sbírce nová podskupina, a to Grafika, která k dnešnímu dni eviduje 68 děl (grafika je ve sbírce zastoupená početněji, ale do roku 2010 byla evidovaná jako kresby). Zde je několik příkladů přírůstků:

K roku 2015 spravuje GKK uměleckohistorickou sbírku o počtu 2957  předmětů, které jsou rozděleny na šest podsbírek a to na podsbírku obrazů (986 sbírkových předmětů),                plastik (556 sbírkových předmětů), kreseb (1010 sbírkových předmětů), historickou podsbírku (113 mobiliárních předmětů), podsbírku Fotografie, filmy, videozáznamy a jiná média (224 sbírkových předmětů) a Grafiku (68 sbírkových předmětů). Sbírka GKK je živá což znamená, že každým rokem do ní přibývají nové sbírkové předměty, které navazují na sbírkotvornou koncepci českého moderního umění od druhé poloviny 20. století až do současnosti. Hlavní důraz se klade na mladou, střední a starší generaci autorů a také na nejvýznamnější regionální představitele. K internímu odbornému zpracování sbírek slouží elektronická databáze Demus, kde jsou zapisované jednotlivé údaje o  sbírkových předmětech včetně fotografií.

 

Pro širší veřejnost jsou části podsbírek jako ukázka umístěny na internetových stránkách galerie. Katalog je pak součástí Registru sbírek výtvarného umění, v němž jsou zanesena díla členských institucí Rady galerií České republiky. Sbírkové předměty jsou také evidovány v Centrální evidenci sbírek vedené Ministerstvem kultury ČR. Shromažďování děl výtvarného umění a odborná péče o umělecké sbírky představuje jednu z hlavních náplní a poslání galerie. GKK však dodnes nemá prostory pro stálou expozici, ve které by pravidelně představovala návštěvníkům své sbírky, proto je důležitou úlohou do budoucna naplnit tento cíl.

Online Katalog sbírek

Do on-line katalogu vstupte ZDE