Jan Kotík, Kompozice, 1960

Jan Kotík, Kompozice, 1960
31.07.2017

DÍLO MĚSÍCE ZE SBÍREK GKK
SRPEN 2017

 OLEJ, PLÁTNO

130 X 75 CM
O 893
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Jan Kotík byl jako syn malíře Pravoslava Kotíka od dětství formován uměleckým milieu. Prostředí výtvarného umění, hudby, poezie, setkávání s výraznými uměleckými osobnostmi jej nasměrovalo na dráhu umělce, která jakkoli je pestrá, je ve své podstatě velmi přímočará. Nebyl pouze malíř, v důsledku svého odporu vůči socialistickému realismu (ale nezapomeňme, že stále byl smýšlením orientován doleva!) nemohl v 50. letech vystavovat a proto působil také v prostředí uměleckého designu. Na EXPU 58 se účastnil se skleněnou mozaikou Slunce-vzduch-voda.
Smýšlením byl levičák, obdivoval ruskou avantgardu. Za války spolupracoval s levicovým odbojem. V 50. letech byl kvůli svým kontaktům se surrealisty kolem Teigeho pod dohledem tajné policie. Jeho samostatná výstava v roce 1957, uskutečněná v Topičově salonu v Praze po návratu z cesty do Itálie, se stala pro české, po válce od západu izolované umění mezníkem. Od tehdy se totiž začíná v soudobém tisku odvíjet diskuze na téma abstrakce versus realismus a abstraktnímu umění začíná být přiznávána jistá vážnost. Jeho pražský vinohradský ateliér se stal jedním z center umění 60. let. Po invazi 1968 využil příležitosti stipendia v Berlíně a v Německu zůstal.
Začínal před druhou světovou válkou a jako většina umělců byl ovlivněn kubismem a surrealismem. Roku 1942 se stal členem Skupiny 42. Již tehdy jeho poetika civilismu inklinovala k abstrakci a skupině ideově vzdálenému expresivnímu vyjádření. Zásadní byla cesta do Itálie, kde se setkal s Asgerem Jornem, bývalý členem skupiny COBRA. Zde jsou kořeny jeho dekonstruktivního přístupu, kde nejprve bortí, by pak znovu budoval
Kotík byl zvláštní případ umělce, skutečně vážně a nikterak hospodsky zaujatého matematikou a filosofií a odehrával se v něm neustálý rozhovor až zápas intuice a ratia. V posledku u něj vždy vyhrával rozum. To je v jeho díle nápadně patrné a je v řádu věci, že v 70. letech jeho tvorba nabrala do plachet konceptuální vítr, založený na vůdčí úloze myšlenky.
Obraz byl pro něj strukturou vztahů, a jeho příspěvky českému informelu jsou proto v tomto duchu, nejde u něj o „pouhé“ vynášení pocitů z hloubi ven. Takový přístup byl jeho převážujícímu racionálnímu založení vzdálen. Názorným příkladem tohoto uměleckého uvažování, jehož impulzem bylo setkání s Jornem, jsou především klíčové expresivní Hlavy králů a Deukalion, které jsou ve sbírce Národní galerie, a spadá sem také naše Kompozice z roku 1960.
Poznámka na okraj
Doma v koupelně máme luxferovou stěnu. Z vany pozoruji dekonstruktivní hru barevných tvárnic, které obraz předmětů, umístěných za stěnou, deformují na rozeklané komponenty šedesátoletní Kotíkovy ikonografie. Kotík v letech 1950-54 ve Škrdlovických sklárnách u Emanuela Beránka zpracovával hutnické sklo. Tuhle mi, pozoruje proměnu kartáče na vlasy skrze dutou skleněnou tyrkysovou dlaždici, blesklo: tu to ten Kotík vzal!
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
JAN KOTÍK
4. 1. 1916 Turnov – 22. 3. 2002 Berlín
STUDIA
1936 - 1941 Uměleckoprůmyslová škola Praha (Jaroslav Benda)
STIPENDIA
1968 Stipendium DAAD (Deutscher Akademischer Austausch Dienst), Berlin
SKUPINY
Skupina42, Umělecká beseda, Systhema
 
ZASTOUPENÍ
Albright-Knox Art Gallery, Buffalo(US)
České muzeum výtvarných umění, Praha(CZ)
Galerie hlavního města Prahy, Praha(CZ)
Galerie moderního umění v Hradci Králové, Hradec Králové (Hradec Králové)(CZ)
Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem, Roudnice nad Labem (Litoměřice)(CZ)
Galerie výtvarného umění, Karlovy Vary (Karlovy Vary)()
Galerie výtvarného umění v Chebu, Cheb (Cheb)(CZ)
Galerie výtvarného umění v Olomouci, Olomouc (Olomouc)(CZ)
Galerie výtvarného umění v Ostravě, p.o., Ostrava (Ostrava-město)(CZ)
Konstradet, Stokholm (Stockholm)(SE)
Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, p. o., Zlín (Zlín)(CZ)
Moravská galerie v Brně, Brno (Brno-město)(CZ)
Museum Bochum, Bochum(DE)
Museum moderního umění, Skoplje()
Muzeum umění Olomouc, Olomouc (Olomouc)(CZ)
Národní galerie, Stokholm (Stockholm)(SE)
Národní galerie v Praze, Praha(CZ)
Národní galerie v Praze, Sbírka Jiřího Valocha, Praha(CZ)
Oblastní galerie v Liberci, Liberec (Liberec)(CZ)
Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, Jihlava (Jihlava)(CZ)
P. O. S. servis s.r.o., _()
Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích, Litoměřice (Litoměřice)(CZ)
Východočeská galerie v Pardubicích, Pardubice (Pardubice)(CZ)
Západočeská galerie v Plzni, Plzeň (Plzeň-město)(CZ)