Ačkoliv tvorba Sophie Curtil není v českém kulturním povědomí veličinou zcela neznámou ( v roce 1987 vystavovala své grafiky v Divadle hudby v Olomouci a v Galerii Atrium v Praze), představuje současná výstava její dosud u nás nereprezentovanou polohu. Vystavené kresby-malby na ručním papíře, tvořící jádro expozice v Muzeu umění v Olomouci (12. 8. - 3. 10. 1993), vznikly až na jednu vyjímku v letech 1987- 1992. Není zcela bez zajímavosti, že technika suchého pastelu, se kterou téměř výhradně Sophie Curtil pracuje, a která bývá tradičně zařazována do kategorie kreslířských technik, je dnes stále častěji uváděna v souvislosti s malbou jako takovou. Z českých umělců pracují se suchým pastelem výsostně malířským způsobem např. Václav Boštík a Karel Malich. To jsou také umělci, s nimiž může být Sophie Curtil spojována nejen pro obdobné přístupy k ryze umělěckým otázkám - přestože svou tvorbu vzájemně témeř neznají - ale zvláště v postoji k umění jako jedné z cest k dosažení vnitřní integrace.