Richard Konvička, Úsměv bohyně
Richard Konvička je malíř, v jehož obrazech a kresbách se propojuje věcnost s romantickým pohledem na svět. Raná tvorba zřetelně navazuje na civilistní projev Skupiny 42, nejvíc zřejmě na Františka Grosse s jeho fantaskními strojky a figurami a na Františka Hudečka s jeho sugestivními nočními chodci a magickými pohledy do ulic ztichlého města. Od začátku se zřetelně rozvíjí malířův výrazný rukopis spojený s expresivními gesty, s citem pro vystižení určitých situací, pro přesné a jasné členění plochy a prostoru. Brzy se v jeho tvorbě začaly prosazovat vlastnosti, které pro ni dodnes zůstavají typické. Začal spojovat zjednodušenou figuru s prvky technické civilizace nebo s předměty, s nimiž se denně setkáváme. Umí vystihnout atmosféru různých situací, stále víc se soustřeďuje na to nejpodstatnější. Až do nedávna většinou maloval v noci, která ho okouzluje svým tajemstvím. . Pracuje vytrvale a intenzivně, takřka každý den tráví v ateliéru mnoho hodin. Charakter obrazů a sérií kreseb se zvolna proměňuje s jeho prohlubujícím se poznáním a zkušeností, s pochopením vztahů mezi lidmi, s vývojem naší společnosti a prostředí, ve kterém žijeme, s filozofií příznačnou pro současnou dobu. K vyjádření představ mu často stačí jen několik výrazných tahů, do nichž se přesně promítají prostorové vztahy. Jeho projev je čím dál úspornější, ale gesta zůstávají stále živá, vyjadřují prožitky spojené s konkrétními místy. Pro Richarda Konvičku jsou důležité některé zlomové okamžiky. Jeho tvorbu výrazně ovlivnil půlroční studijní pobyt ve Spojených státech amerických (1990). Fascinoval ho život v New Yorku, energie, která z něj vyzařuje a která každého nabíjí touhou okamžitě se do něčeho pustit. Tato zkušenost vnesla do jeho obrazů i kreseb nové prvky, změnila jejich výraz, který nabyl na síle a průraznosti. V jeho novější malbě se kromě jiného zrcadlí prožitky z pobytů u moře, ať už před několika lety v Anglii nebo o něco později v Normandii. V poslední době vznikl cyklus obrazů inspirovaný prožitky z Amsterdamu, jehož jedinečná atmosféra ho fascinovala a přinesla do jeho projevu další impulzy. Malíř se vyjadřuje prostřednictvím snadno srozumitelných znaků, jeho obrazy jsou výrazné a unesou pohled z větší vzdálenosti, ovládnou prostor, ve kterém jsou vystavené. Zásadní význam mají pro něj kresby, které pravidelně vytváří a které mu dovolují co nejrychlejší vyjádření pocitů a dojmů. Z nich pak vycházejí obrazy, které se někdy stejně jako kresby řadí do přirozených tematických celků. O umělcově díle vyšla v souvislosti s výstavami ve Zlíně a v Plzni obsáhlejší monografie s devadesáti reprodukcemi, v níž jeho tvorbu reflektují texty Richarda Druryho, Ludvíka Ševečka a Ivana Neumanna. Richard Konvička patří k malířům, kteří se neřídí žádnými módními proudy. Vychází z odkazu české i evropské moderny, kterou dobře zná, ale přitom ve svém pozvolném a přirozeném vývoji citlivě reaguje na proměny v současném životě.
Jiří Machalický
Foto Jiří Strašek
Video Václav Vojta
Převzato z vysílání regionální televite FILMpro.