Viktor Pivovarov, Všichni jsme se zapomněli oběsit, 2016

Viktor Pivovarov, Všichni jsme se zapomněli oběsit, 2016
31.08.2023

DÍLO MĚSÍCE ZE SBÍREK GKK
ZÁŘÍ 2023

olej, plátno, 110 x 95 cm

značeno vpravo nahoře V. Pivovarov

Inv. Č. O - 1155

Zakoupeno od autora

Z celého Pivovarovova díla zaznívá inspirace prostředím Moskvy, kde vyrůstal, kde žil s maminkou v rozděleném bytě, což tehdy bylo v Moskvě běžné. V jeho tvorbě je zřejmá souvislost s dalšími ruskými neoficiálními umělci. Také je zřetelně vidět, jak navazuje na ruskou kulturní tradici v celé její šíři a jak vychází z odkazu ruské či sovětské avantgardy, ale přitom se inspiruje současností. Když se přestěhoval do Prahy, tak se opět dostal do prostředí spojeného s neoficiální kulturou, ať už šlo o výtvarné umění, literaturu či poezii.
V jeho tvorbě hrají důležitou roli alba, která se v šedesátých letech stala možností, jak v ateliérech přátelům a kolegům představit svou tvorbu. Zrcadlí se v nich způsob života, vstupují do nich příběhy i filozofické úvahy. Z jeho obrazů vyzařuje hluboké zamyšlení nad naší dobou, nad smyslem naší existence, ale projevuje se v nich i jemný humor a ironie.  Mají v sobě i zvláštní nostalgickou poezii, do které se promítají různé podněty, ale především umělcova osobní zkušenost, jeho způsob, jak zobrazit náš vnitřní svět, jak se dotknout toho, co je v životě nejdůležitější. Opět s lehkou nadsázkou přistupuje i k tématu erotiky, v němž se v jeho pojetí prolíná drsnost s něžností.

Viktor Pivovarov patří k významným představitelům ruského konceptuálního umění, které dalo světu takové osobnosti, jako je Ilja Kabakov, s nímž se dobře znal. Součástí jejich tvorby se stala mystifikace, v níž se prostředníkem  mezi umělcem a divákem stala smyšlená postava anonymního autora. Obdivuhodné jsou také Pivovarovovy ilustrace dětských knížek, velmi působivé jsou i syrové kresby doprovázející drsné a upřímné verše básníka Igora Cholina, které v době svého vzniku nemohly být v Rusku vydány.  Z českých básníků pak ilustroval poezii Ivana Wernische, jehož způsob psaní je mu velmi blízký.

V Pivovarovově figurální malbě se odehrávají příběhy vycházející z každodenního života, v některých dalších kompozicích se blíží čisté abstrakci, jinde se oba přístupy spojují v nedělitelný celek.  Malíř vychází i z tvorby starých mistrů, jejich motivy však přetváří po svém na základě vlastní životní zkušenosti (Lucas Cranach, Pieter Brueghel, Giovanni Bellini). Tímto způsobem přemýšlí o vztahu mezi různými obdobími či epochami, a uvědomuje si, podobně jako někteří další významní umělci současnosti, že všechno souvisí se vším, že náš pohled na svět mohou ovlivnit podněty přicházející z různých míst i časů.  Z jeho projevu ovšem jasně vyplývá, že ho zaujali také někteří představitelé moderního umění, mezi nimi v první řadě Giorgio de Chirico a Kazimir Malevič.  Dokáže tedy osobitým způsobem propojit různé vlivy s pohledy na dnešní skutečnost a využít při ztvárněné svých představ rozmanité technické postupy. Pro jeho tvorbu je důležité ovlivnění ruskou literaturou, především takovými jmény, jako byli Michail Bulgakov, Andrej Platonov nebo již zmíněný básník Igor Cholin. Inspiroval se i dětským světem, který však uměl propojit s konceptuálním myšlením.
K poznání autorova vývoje zásadním způsobem přispěla jeho retrospektiva uspořádaná roku 2021v pražské Národní galerii, na kterou se podařilo zapůjčit jeho raná díla z řady veřejných i soukromých sbírek včetně důležitých ruských muzeí a galerií (Treťjakovská státní galerie v Moskvě,  Muzeum současného umění Garáž v Moskvě). Byly tam však samozřejmě i obrazy z pražského období včetně těch, které do té doby nikdy nebyly vystaveny. Chci připomenout, že nešlo zdaleka o první umělcovu výstavu u nás, že měl velkou výstavu v pražském Rudolfinu a další výstavy v Moravské galerii v Brně, ve Východočeské galerii v Pardubicích a také v Galerii U Bílého jednorožce v Klatovech to nepočítám neoficiální výstavy z osmdesátých let. Obraz nazvaný Všichni jsme se zapomněli oběsit z roku 2016 je jedním ze dvou obrazů, které Galerie Klatovy / Klenová od umělce získala. Oba vyjadřují jeho životní pocit a vyhraněný smysl pro až absurdně laděný humor, který vychází z jeho jasnozřivého pohledu na vztahy v současné společnosti.