Rozhovor s Julií Schewalie

Rozhovor s Julií Schewalie
14.12.2022

Rozhovor s mladou německou umělkyní Julií Schewalie, která pobývala ve vile Paule v Klenové od 29. října do 13. listopadu. Její tvůrčí pobyt se uskutečnil v rámci dlouhodobé spolupráce a výměnných pobytů umělců mezi Galerií Klatovy / Klenová a spolku Oberpf?lzer Künstlerhaus v bavorském Schwandorfu.

Interview with Julia Schewalie, a young German artist who resided in Klenová at Villa Paule from October 29th to November 13th. Her creative stay formed part of a long-standing collaboration of artist-in-residence exchanges between the Klatovy / Klenová Gallery and the Oberpf?lzer Künstlerhaus in Schwandorf, Bavaria.

 

Odkaz na webové stránky Julie Schewalie:

Link to Julia Schewalie’s website:

https://www.juliaschewalie.com/

IMAGE:

 

Rozhovor vedl: Michal Lazorčík, kurátor Galerie Klatovy / Klenová

Interviewer: Michal Lazorčík, Curator of Galerie Klatovy / Klenová

 

 

ML: Julie, kdy sis uvědomila, že se chceš věnovat umění?

ML: Julia, when did you realise that you wanted to pursue art?

JS: Studovala jsem design na střední technické škole v Augsburgu. V rámci svého studia jsem musela absolvovat praxi v oboru. Mou stáž jsem absolvovala v divadle, kde jsem pracovala hlavně na divadelních kostýmech. Byla to vlastně moje první zkušenost s uměleckým oborem. Tam jsem se rozhodla, že chci pracovat právě v oblasti volného umění. Všimla jsem si, že divadelníci poměrně často mění své profese; proto jsem měla v plánu nejprve vystudovat výtvarné umění a poté se specializovat v rámci navazujícího magisterského studia. Nikdy předtím jsem se na umělecké scéně neangažovala. Akademii jsem začala navštěvovat také proto, že jsem uměla dobře kreslit a malovat. Nicméně mým prvotním cílem nebylo stát se profesionální umělkyní. Spíše proto, že jsem uměla malovat - a pak se uvidí. No, možná jsem o tom někde v koutku duše snila, ale vždycky jsem se snažila být maximálně realistická.

JS: I attended the secondary technical school in Augsburg with the design branch. There, I was required to do an internship in design. My internship took place in a theatre where I worked mainly on theatre costumes. It was actually my first experience in the artistic field. I decided there that I wanted to work in the liberal arts. I’ve noticed that there are a lot of people working in the theatre change their careers frequently. That’s why I planned to study fine arts first and then specialise in a Master’s program. I hadn’t been involved in the art scene before. I started attending the Academy also because I could draw and paint well. However, I didn’t necessarily begin with the aim of becoming a professional artist, but because I could paint - and then we’ll see. Well, maybe I kept it somewhere in the back of my mind, but I always tried to be as realistic as possible.

 

ML: V letech 2009-2015 jsi studovala na Akademii výtvarných umění v Mnichově u profesorky Anke Doberauerové a poté u profesora Hermanna Pitze. Jak na tyto časy vzpomínáš? Ovlivnili tě tví učitelé?

ML: You studied at the Akademie der Bildenden Künste (Academy of Fine Arts) in Munich from 2009 to 2015 with professors Anke Doberauer and afterwards with Hermann Pitz. How do you recall these times? Did your professors influence you in any way?

JS: Anke Doberauerová si vydobyla uznání svou figurální malbou a kresbou, převážně figurální, ale věnuje se i abstraktní tvorbě. Když jsem se hlásila ke studiu, prezentovala jsem pouze figurální práce - proto si mě vybrala. Malbu mám sice ráda, ale velmi rychle jsem si uvědomila, že to není ta správná cesta, kterou bych se chtěla ubírat. Anke Doberauerová byla dost přísná. Na společných hodinách našeho kruhu, které se konaly každý týden, jsem jí musela něco ukázat. Neustále mě povzbuzovala, abych vyzkoušela všechny ateliéry na akademii, a tak jsem poměrně rychle našla svůj současný styl. Ale ona mne nevyhodila. Naopak, dala mi čas, abych si našla nového profesora. Hermann Pitz je konceptuální umělec, výtvarník pracující s předměty a fotograf, který mi poskytl svobodu a podporu, abych mohla dál rozvíjet svou práci.

JS: Anke Doberauer has gained recognition for her figurative paintings and drawings, mainly figurative but also abstract. She chose me because my presented works included only figurative paintings when I applied for my studies. I like painting, but I quickly realised that it wasn’t the right path to pursue. Anke Doberauer was quite strict. I had to show something at the joint class meeting every week. So she encouraged me to try out all the workshops at the academy, which helped me find my current style of working quite quickly. She didn’t reject me as a result. Quite the opposite, she gave me time to find a new professor. Hermann Pitz is a conceptual artist, object artist and photographer who gave me the freedom and support to continue developing my work.

 

ML: Můžeš nám přiblížit svůj přechod od kresby a malby k používání jiného média, tedy nástěnných objektů?

ML: So, can you describe your transition from drawing and painting to using a different medium, i. e. a wall object?

 

JS: Chtěla jsem více pracovat rukama, něco modelovat. Možná jsem mohla začít nanášet pastózní barvy rukama na plátno, ale pak by mi chybělo něco hmotného, něco, co je vlastní sochám. Začala jsem experimentovat s cementem, lístkovým lakem, sítotiskem a videem. Nakonec jsem dospěla až ke vzniku mé první série Pruhy (Stripes, 2011), kde jsem použila zjednodušený styl a reflexní povrch. V rámci následující práce jsem chtěla roztavit vinylové desky, ale při práci jsem začala onu hmotu vnímat jako skutečný umělecký materiál/nástroj, a vznikla tak moje první materiálová malba - Vinyl (2011). U něj šlo ještě o malbu na plátně. U další práce, Pad Squares, 2012, jsem použila jako základní plochu dřevo a ne plátno.

JS: I wanted to work more with my hands, to create something with my hands. Maybe I could have applied the paint impasto with my hands on the canvas, but then I would have missed something tangible, something inherent in the sculptures. I started experimenting with cement, leaf varnish, silkscreen, and video. Finally, I came to the first series of works called Stripes (2011), combining a reduced style with the reflective surface. In the following work, I wanted to melt vinyl records; however, in doing so, I began to perceive vinyl as an artistic medium itself, and the first material painting, Vinyl (2011), was created. At that time, I was still using canvas. For the following work, Pad Squares (2012), I switched from canvas to wood as the support plate.

 

ML: Jednou z tvých posledních prací je Charcoal. Jde o menší nástěnný objekt nebo reliéf složený z čtvercových bloků černého uhlí. Odhlédneme-li od jeho zřejmých estetických kvalit, o čem toto dílo vypovídá?

ML: One of your most recent works is Charcoal, a small wall object or a relief composed of square slabs of hard coal. What does this piece say, I mean besides its evident aesthetic qualities?

JS: Všechna má díla sledují jeden cíl: zobrazit pomíjivé a neuchopitelné jevy. Snažím se vyvolat kontemplativní náladu pomocí odrazu světla na monochromatických plochách, které přinejmenším na první pohled zcela neodkryjí svou podstatu a materiál. Chci, aby se divák nechal na krátký okamžik onou náladou pohltit a pak, aby si uvědomil pomíjivost onoho okamžiku.

Samotný povrch se skládá převážně z obdélníkových dílů, které byly do požadovaného tvaru ořezány, vyříznuty a vybroušeny. Oproti organickým tvarům není nutné pravidelné tvary tolik opracovávat; existují jakoby samostatněji, aniž by byl na první pohled zjevný akt umělecké tvorby. Tyto pravidelné prvky, které na první pohled vypadají, jako by byly strojově vyrobené, tvoří kontrapunkt k neustále se měnícím odrazům. Snažím se, aby byl materiál opracován tak, aby na první pohled nebylo patrné, z čeho byl vyroben. Chci, aby lidé k mým dílům přistupovali a zkoumali je. Je velmi zajímavé poznat technické vlastnosti materiálů, s nímž jsem pracovala; ale rozhodujícím faktorem jsou odrazy. Protože ty ve výsledku donutí diváka, aby se začal dílem zabývat.

Stále se objevuji nové materiály, kterými mohu pracovat. Někdy si nejdříve všimnu materiálu, někdy odrazu světla, a pak hledám materiál, který mi umožní tento odraz zachytit. Velmi často si všímám světelných jevů v přírodě, protože tam vládne pomíjivost a efemérnost.

JS: All my works follow one line. The aim is to depict the ephemeral and intangible. The reflection of light on the monochrome surfaces, which betray their identity and materiality, at least not at first, is intended to create a contemplative mood. I want the viewer to lose himself in this mood for a short instant and then become aware of the fleetingness of the moment.

The surface itself consists primarily of rectangular modules that have been sawn, cut and sanded into this shape. Compared to organic forms, the regular shapes are less subject to the pressure of their processing and function more independently and without the apparent presence of an act of artistic creation. Such regular forms, which appear to be, at first glance, manufactured industrially, contrast with the ever-changing reflection. The material is always processed so that one does not immediately recognise what it is. I want people to approach the work, to explore it. It is certainly interesting to know what material I have processed from a technical point of view; however, the reflection is the decisive factor, and its occurrence encourages viewers to approach the work.

There are always new materials that I process. Sometimes, I discover the material first, sometimes the reflection. Then I look for material to convey the reflection. I often find the lighting moods in nature, where fleetingness and ephemerality dominate.

ML: Ovlivňuje tě krajina, ze které pocházíš, tedy Bavorsko? (Julia se narodila v roce 1988 v Kazachstánu jako potomek povolžských Němců. V 90. letech 20. století se její rodina mohla vrátit na základě práva na návrat jako etničtí němečtí přesídlenci zpět do Německa. Julii v té doby bylo devět let.)

ML: Does the country you come from, i. e. Bavaria, influence you? (Julia was born in 1988 in Kazakhstan as a descendant of Volga Germans. In the 1990s, her family returned to Germany as ethnic German resettlers by invitation, exercising the right of return. At that time, she was nine years old.)

 

JS: Samozřejmě. A Klenová také. Krajina se liší místo od místa, ale inspiraci najdete všude. O víkendu jsem navštívila katedrálu svatého Víta v Praze. Ta atmosféra světel a barev, kterou vytvářejí chrámová okna, je skutečně nádherná. Protože se snažím svými díly zachytit okamžiky rozjímání, je pro mne velmi důležité raně křesťanské a byzantské umění a ikony. Nepokládám za zásadní, v co nebo zda vůbec člověk něčemu věří.

JS: Of course, Klenová too. The landscape differs from place to place, but it’s inspiring everywhere. I visited St. Vitus Cathedral in Prague this weekend. The atmosphere of light and colour created by the church windows is touching. I find Early Christian, Byzantine art and Icons very important for my work, aiming to create moments of contemplation. I don’t consider it important what one believes in or whether one believes at all.

ML: Jak se ti líbí v Klenové?

ML: And how do you like Klenová?

JS: Hledala jsem klidné místo pro práci, a když jsem viděla, že je možné se do Klenové přihlásit přes Oberpfälzer Künstlerhaus, trochu jsem pátrala. Přitom jsem narazila na text Klenová Notes: Mr. Everyday, Sheep, Art and a Knight od Gesiny Stärzové (Zápisky z Klenové: Vládce každodennosti, ovce, umění a rytíř). V textu popisuje klid tohoto místa, který někdy působí dominantně, jindy hrozivě a někdy majestátně. To ve mně vzbudilo zvědavost a musela jsem se sem vypravit. Je to tu pohádkové: krásná příroda obklopuje historii ztělesněnou hradem a zámkem. Při práci používám nejrůznější nástroje a stroje, které jsem si ale nemohla vzít s sebou, takže jsem si tu chtěla znovu vyzkoušet kreslení, kterému jsem se už dlouho nevěnovala.

JS: I was looking for a quiet place to work, and when I saw that you could apply to the Oberpfälzer Künstlerhaus in Klenová, I did some research. Doing so, I came across the Klenová Notes: Mr. Everyday, Sheep, Art and a Knight by Gesina Sta¨rz. There, she describes the serenity of the place as sometimes dominant, sometimes threatening, and occasionally majestic. It piqued my curiosity, and I had to come here. It’s fabulous here - beautiful countryside surrounded by history in the form of a castle and a palace/chateau. Since I work with various tools and machines that I couldn’t bring with me, I wanted to try drawing, which I haven’t done in a long time.

 

Sphere, 2012, latex rubber, steel, ∅400cm, Foto Kilian Blees

Lead_flat, 2019, foto Kilian Blees

Dřevěné uhlí, 2020, foto Kilian Blees

PVC, 2016, foto Frank Blümler (Bluemler)



Sphere, 2012, latex rubber, steel, ∅400cm, Foto Kilian Blees

Lead_flat, 2019, carpenter pencil leads on wood, Foto Kilian Blees

Charcoal, 2020, solid charcoal on wood, Foto Kilian Blees

PVC, 2016,  flexible PVC on wood, Foto Frank Blümler (Bluemler)

IMAGE:

IMAGE:
IMAGE:
IMAGE: