Olga Karlíková, Skřivani, 1992

DÍLO MĚSÍCE ZE SBÍREK GKK
LISTOPAD 2019

PERO RÝSOVACÍ ROTRING,PAPÍR, 100 x 70 CM

K–718

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Co je poezie, co je báseň? Snad záblesk světla, pohled ostrý a zároveň křehký, zjevující tajemství, nořící se do propastných hlubin, vznášející se do závratných výšek. Několik slov, linek nebo skvrn odhalí často víc, než mnoho mluvení.

Olga Karlíková studovala u Antonína Kybala a začínala tedy jako textilní návrhářka. Navrhovala design pro tehdejší ÚBOK. V letech, kdy jediným oficiálně povoleným uměleckým přístupem byl socialistický realismus, díky své textilní praxi pracovala s abstrakcí a abstraktní principy ji pak provázely po celé tvůrčí období. Účastnila se legendární české expozice na Světové výstavě EXPO 58 a dílem této skutečnosti se dotýká či protíná s mezinárodními uměleckými kontexty. V roce 1977 podepsala Chartu 77, ztrácí možnost vystavovat a tak odchází z viditelné soudobé scény.

Člověk tak svobodného ducha, jakým byla obdařena, nemůže zůstat u osnovy a útku. Její volná tvorba naplňuje představu svobody, ovšem spojené s kázní, a dává poznat otevřeného ducha, přitakávajícího zázraku a rovnosti stvoření, ducha ukotveného v přírodě, avšak skrze světlo přesahujícího hmotnou povahu. Jejími celoživotními tématy byly prostor, voda, moře, země, vzduch a jejich stvoření. Nezobrazovala mimeticky, zajímala ji struktura, informální principy, linie, rytmus. Od 60. let zaznamenávala projevy živých tvorů. Let ptáků, ptačí hlasy, velrybí zpěv, žabí zpěv…linie, body, úsečky…nelze zde připomenout blízkost básníka nonsensové poezie Christiana Morgensterna (1871-1914) a jeho noční rybí zpěv či Veliké lalulá, či Johna Cage (1912-1922) a jeho zvukové notace. V 70. letech se natrvalo přestěhovala z Prahy na chalupu na Kokořínsku, kde nadále žila a tvořila. Její přístup není formální, vychází z neproklamativní žité sounáležitosti se stvořením a její konceptuální uvažování má zde hluboké opodstatnění. Olga Karlíková, přestože zřetelně vychází ze své doby, ji svojí praktikující etikou úcty k životu překračuje. Její dílo, autenticky propojené s takovým životním postojem, je pádným příspěvkem k současnému „stavu klimatické nouze“.

lš

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

OLGA KARLÍKOVÁ

1923 Praha – 2004 Mělník

STUDIUM

1945-1948 VŠUP Praha (Antonín Kybal)

1942-1944 Uměleckoprůmyslová škola Praha, (Jaroslav Benda, Antonín Strnadel)

1939-1940 Grafická škola (Jaroslav Šváb) „Oficina Pragensis“

ZASTOUPENÍ VE SBÍRKÁCH

Alšova jihočeská galerie, Hluboká nad Vltavou

Columbia University, New York, USA

Dům umění města Brna, Brno (Brno-město)
Galerie Benedikta Rejta, Louny
Galerie Klatovy / Klenová
Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem
Galerie Středočeského kraje (GASK), Kutná Hora
Galerie umění Karlovy Vary
Galerie výtvarného umění v Ostravě

Galerie Zlatá husa, Praha

Moravská galerie v Brně
Museum Kampa - Nadace Jana a Medy Mládkových, Praha
Muzeum umění Olomouc
Nadace pro současné umění Praha
Národní galerie v Praze

Sbírka České spořitelny, Ústí nad Labem
Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích
Uměleckoprůmyslové museum, Praha
Východočeská galerie v Pardubicích

Soukromé sbírky v Čechách a zahraničí