Miloslav Moucha, Ze severní strany kopce, 1997

Miloslav Moucha, Ze severní strany kopce, 1997
06.06.2016

DÍLO MĚSÍCE ZE SBÍREK GKK
ČERVEN 2016

OLEJ NA PLÁTNĚ

O  - 821

 

MILOSLAV MOUCHA

25. března 1942 v Dolním Litvínově

Výtvarný autodidakt, studoval na pedagogickém gymnáziu v Teplicích a po vojenské službě pedagogickou fakultu v Ústí nad Labem. Počátky jeho profesionálního přístupu k umění jsou spojeny s osobou Josefa Jedličky, intelektuála žijícího na severu Čech v poválečném vyhnanství

ZASTOUPENÍ

Národní galerie, Praha

Galerie výtvarného umění, Ostrava

Oblastní galerie Vysočiny, Jihlava

Galerie výtvarného umění, Zlín

Galerie výtvarného umění, Pardubice

Alšova jihočeská galerie, Hluboká nad Vltavou

Galerie Klatovy/Klenová

Musée National d’Art Moderne Centre Georges Pompidou, Paříž, Francie

Musée d’Art Moderne de la Ville de Paris, Francie

Musée des Beaux-Arts, Besançon, Francie

Fond Régional d’Art Contemporain de Franche-Comté, Francie

Fond National d’Art Contemporain, Francie

Soukromé sbírky v Evropě, USA a Japonsku.

 

ČLENSTVÍ VE VÝTVARNÝCH SKUPINÁCH

Umělecká beseda

Paradoxa


Miloslav Moucha, malíř, ale také grafik a spisovatel, je jedním z našich umělců, kteří se proslavili především v zahraničí. V našem prostředí je širšímu publiku však spíše neznámý. V roce 1968 emigroval do Francie a o šest let později v roce 1974 byl jmenován profesorem na Superior Institute of Fine Arts Besançon. Od roku 1990 žije a tvoří střídavě ve Francii a České republice. Na počátku jeho tvorby je koncept, od kterého se „paradoxně“ dostal až ke klasické malbě. Takové „zpátečnictví“ je mu vlastní. Je protagonistou člověka i umělce vyjadřujícího se za všech okolností svobodně, nezávislého na takzvaně aktuálních trendech. Těžištěm Mouchova současného malířského díla jsou senzuální abstrahované krajiny v pozoruhodné, vzrušivé barevné škále. Podobně jako Šíma či Malich nezůstává u malířského záznamu viděné reality. V krajinných kompozicích stejně jako na předchozích abstraktních kompozicích na biblická témata, vždy mu jde o přesahování skutečnosti prvního plánu.