Jiří Seifert, Tělesnost, 1995

DÍLO MĚSÍCE ZE SBÍREK GKK
LISTOPAD 2020

nehodivský mramor

Jiří Seifert se narodil 5. září 1932 v Praze a zemřel 25. července 1999 v Řevnicích

V letech 1952 – 1958 studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u prof. Bedřicha Stefana. V roce 1956 absolvoval kamenickou praxi u O. Velínského, v letech 1972 – 1973 byl asistentem modelování na Českém vysokém učení technickém v Praze.

Jiří Seifert patří k nejvýznamnějším českým sochařům druhé poloviny 20. století. Za studií na Vysoké škole uměleckoprůmyslové se poznal s řadou sochařů i malířů, mezi nimi s Miloslavem Chlupáčem, Zdeňkem Palcrem, Evou Kmentovou, … a okruhem skupiny UB 12 (Adriena Šimotová, Jiří John, Václav Boštík, …). Ze zahraničních umělců ho zaujal Jean Arp, který mu byl blízký svým smyslem pro krajní zjednodušení a rozvíjení organických tvarů.  Se svou ženou Hanou – známou historičkou umění, se přestěhoval do Liberce.  Oba (ona jako ředitelka Oblastní galerie v Liberci) se významně podíleli na organizování tamní umělecké scény. Jiří Seifert se tu v šedesátých letech zúčastnil několika výstav soch ve městě, byl pozván na Bienále mladých v Paříži (1966) nebo bienále mladých v Mexico City (1968). V roce 1969 se zúčastnil sochařského sympozia v Snt. Margarethen, kde se spřátelil, podobně jako Miloslav Chlupáč,  se slavným rakouským sochařem Karlem Prantlem. Po svém angažování proti sovětské okupaci Československa v roce 1968 nemohl v „normalizačním“ období vystavovat. Po skončení komunistického režimu začal zase jezdit do zahraničí a byl opět zván k účasti na sochařských sympoziích a v roce 1997 byl zvolen předsedou SVU Mánes.  Jeho sochařská tvorba se vyznačuje smyslem pro čisté tvary, pro jemné zpracování povrchu. Vytvářel sochy z kamene i ze dřeva, směřoval k organickým abstraktním formám.  Věnoval se nejen monumentální, ale i komorní sochařské tvorbě a také šperku. Své představy si ověřoval v kresbě, kterou dokonale ovládal.

JM

Samostatné výstavy (výběr)

1958 – Divadlo hudby, Liberec (S. V. Komárkem)

1960 – Galerie mladých, Praha (s V. Komárkem)

1966 – Galerie Václava Špály, Praha

1971 – Nová síň, Praha

1979 – Ústav makromolekulární chemie, Praha

1984 – Atrium, Praha 3, Žižkov

1992 – Museum Bochum

1993 – 1994 – Severočeská galerie výtvarných umění, Litoměřice

1994 – Galerie Gema, Praha

1995 – Galerie Vysočiny, Jihlava

1998 – Dům umění, Brno

2001  - České muzeum výtvarných umění, Dům U Černé Matky Boží, Praha

2002 – 2003 – Galerie výtvarných umění v Chebu

2007 – Galerie Jiřího Jílka, Šumperk

2013 – Severočeská galerie výtvarných umění, Litoměřice

2019 – Museum Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových, Praha

Zastoupení ve sbírkách

Národní galerie v Praze

Galerie hl. m. Prahy

The British Museum

Museum Bochum

řada českých regionálních galerií