Jiří Černický, Bubliny v majonéze, 1996

DÍLO MĚSÍCE ZE SBÍREK GKK
BŘEZEN 2020

akryl, plátno, 110 x 150 cm

neznačeno

O – 780

Narozen 1. 8. 1966 v Ústí nad Labem

Studia:

1982 – 1986   Střední uměleckoprůmyslová škola v Jablonci nad Nisou

1986 – 1990   Pedagogická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně

                       v Ústí nad Labem

1990 – 1993   Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (prof. Adéla Matasová)

1993 – 1997   Akademie výtvarných umění v Praze (prof. Jiří David, prof. Miloš Šejn)

2010          Vysoká škola uměleckoprůmyslová – Jiří Černický se stal vedoucím ateliéru malby

Samostatné výstavy (výběr)

1998    Akademie výtvarných umění, Berlín

1999    Galerie hlavního města Prahy

2000    Czech Front Gallery, Los Angeles

2001    M. Kraljevič Gallery, Zagreb

2002    Noname Gallery, Rotterdam

            Galerie Jiří Švestka, Praha

2003    Výstavní síň Sokolská 26, Ostrava

2005    Vivid centre for Media Arts, Birmingham

2006    Galerie Die Aktualität des Schönen, Liberec

            Galerie Steinek, Vídeň

2007    Galerie Futura, Praha

            Galleria Traghetto, Benátky

2008    Space Gallery, Cleveland

            Galerie Emila Filly, Ústí nad Labem

2009    Galerie Josefa Sudka, Praha

2010    Galerie Václava Špály, Praha

            Muzeum jednygo obiektu, Toruň

2014    DSC Gallery, Praha

2015    Adam Gallery, Brno

            Galerie Plato, Ostrava

2016    Galerie Rudolfinum, Praha

Ceny:

1996     Sorosova cena, Praha

1998     Cena Jindřicha Chalupeckého, Praha

2007     October Salon Award, Bělehrad

Jiří Černický patří k nejvýraznějším osobnostem českého umění generace nastupující v devadesátých letech. Pro jeho projev je příznačné, že překračuje hranice různých tvůrčích oblastí. Pohybuje se především mezi performancí, instalací, objektem a obrazem. Ke všem těmto výrazovým prostředkům přistupuje originálním způsobem. Nejde mu jen o formu, s ní souzní také mnohdy společensko kritický obsah, který reaguje na určité události či situace vznikající v současném světě. V jeho tvorbě se tedy prostupují rozmanité způsoby vyjádření a přístupy ke skutečnosti. Přesné ovládání technických metod se doplňuje se smyslem pro vyváženou kompozici a také s hravostí a řemeslnou zručností. Inspiruje ho svět kolem nás, ať už jde o naše prostředí nebo politický vývoj, který se nás může týkat přímo i nepřímo. Zajímají ho také zlomové události, které přinášejí poznání, mění myšlení lidí a pohled na možnosti naší civilizace i celý vesmír. V jeho obrazech se projevuje nezvyklý způsob uvažování, promítá se do nich vztah mezi vnitřkem a vnějškem věcí, smysl pro ironii i vyjádření absurdity, jak k tomu nejenom podle názvu dochází i v obraze nazvaném Bubliny v majonéze (1996).