English
Alena Kučerová, Moje krajina, 1983
04.02.2016
DÍLO MĚSÍCE ZE SBÍREK GKK
ÚNOR 2016
TISK, PAPÍR
530 X 740 MM
K - 813
ALENA KUČEROVÁ
*28. dubna 1935 v Praze, žije a tvoří v domku po prarodičích ve Středočeském kraji
1955 - 1959 Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (prof. Antonín Strnadel)
Od roku 1961 členkou skupiny UB 12. Členka UB
Za svoji grafickou tvorbu získala řadu významných cen v Čechách i zahraničí (výběrem Premio Internazionale Biella per l´incisione, 1967; Special Edition Awards, World Print Competition San Francisco; Velká cena Trienále evropské grafiky, Praha, 1993; Grafika roku, 1994; Cena Vladimíra Boudníka, 1997). Je zastoupena ve sbírkách Národní galerie v Praze, Galerie Středočeského kraje GASK v Kutné Hoře, Galerie moderního umění v Hradci Králové, Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem, Musea Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových, Muzea moderního umění v New Yorku, Stedelijk Musea v Amsterdamu, Art Institute of Chicago, Centre Georges Pompidou v Paříži a dalších.
Alena Kučerová patří od poloviny 60. let 20. století mezi výrazné osobnosti českého výtvarného umění, uznávané kritiky u nás i za hranicemi. Upozornila na sebe osobitou grafikou, která v sobě snoubí intimní momenty, odosobněnou formu a navzdory často subtilnímu výrazu ohromnou soustředěnou sílu a energii. Ve své grafické tvorbě postupovala od figury, a to lidské i zvířecí, přes abstrakci znovu k figuře a došla do krajiny. Samostatnou kapitolou v její tvorbě jsou ilustrace k básním Christiana Morgensterna.
Alena Kučerová vyvinula osobitou techniku zpracování kovové matrice. Deska je perforována nikoli úderem, ale tlakem ruky na průbojník. Obraz vzniká takto vytvořenými body. Sama svůj vynález přičítá životním okolnostem, neměla na pořádnou zinkovou desku a tak pracovala s tenkými plechy. Na ně se rýt nedalo, a bylo třeba něco vymyslet. Tiskla vždy v malých nákladech, a mnohé z matric druhotně pojednává a autorsky adjustuje. Její počáteční tvorba bývá spojována s novou citlivostí, která hýbala s určitým spektrem umění právě v 60. letech. Poté, co Alena Kučerová skončila s grafickou tvorbou, se nabízí příbuznost s arte povera. Tato poloha je pro ni naprosto přirozená. Její doslova nejchudší umění konvenuje s během jejího života.
Po nedobrovolném vystěhování z atelieru na pražské Řásnovce, kdy přišla také o tiskařský lis, žije sama a ve střídmosti v malé chalupě po prarodičích v Polabí. Grafická tvorba je uzavřena, a nová tvorba se odvíjí od toho, co poskytuje okolí. Alena Kučerová pracuje se svými starými plechovými matricemi, větvičkami, dřevem, zbytky bavlnek. Recykluje, lakuje a vyšívá a vrací se k Morgensternovi.
