DÍLO MĚSÍCE ZE SBÍREK GKK
LEDEN 2022
akryl, olej, plátno, 63 x 56,5 cm
značeno vlevo dole E. Ovčáček 79
zakoupeno 2015
O – 1086
Eduard Ovčáček se narodil 5. března 1933 v Třinci
Je malíř, sochař, kreslíř, grafik, autor objektů, vizuální poezie, performancí, instalací, typograf a fotograf.
V letech 1957 – 1963 studoval na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě (prof. Peter Matejka, v roce 1961 studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (prof. Antonín Kybal).
V letech 1963 – 1968 byl asistentem grafických technik na Palackého univerzitě v Olomouci.
V letech 1991 – 2013 docentem a profesorem, vedoucím katedry kresby a grafiky na Fakultě umění Ostravské univerzity.
Eduard Ovčáček je od počátku šedesátých let naším zřejmě nejdůslednějším představitelem lettrismu, jeho projev se vždy pohyboval na pomezí slovního a výtvarného vyjádření. O jeho díle vyšly dvě obsáhlé monografie, jedna byla zaměřená spíš na výtvarnou tvorbu směřující ke grotesknímu vyjádření, druhá se zase soustředila hlavně na experimenty v oblasti grafiky, malby, objektu, sochy či instalace, kresby a koláže nebo performance.
Po absolutoriu Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě se kolem roku 1960 začal přibližovat vizuální poezii a brzy se u nás stal vedle Jiřího Koláře, Ladislava Nováka, Josefa Hiršala, Vladimíra Burdy a dalších jedním z jejích nejvýraznějších tvůrců. Experimentální poezie se šířila od konce padesátých a počátku šedesátých let v mnoha zemích Evropy (Německo, Francie, Itálie) včetně Československa a Ovčáček patří k těm, kteří ji dokázali rozvíjet osobitým způsobem. Od počátku až do současnosti využívá v různých podobách struktury vzniklé z písmen a číslic, které však už ztratily svůj původní smysl a získaly význam vizuálně působících znaků.
Přesto občas v jeho experimentálních básních zůstával i jiný, například politický podtext a vyhraněný smysl pro vyjádření absurdity a grotesknosti, k němuž využíval drsnou deformaci tvarů.. Stejně jako ostatní její představitelé si pohrával s proměnami slov, s jejich opakováním, přehazováním písmen, s jejich překrýváním, prorůstáním až do nečitelnosti, s vytvářením nových symbolů z jejich struktury. Přemýšlel o vzniku vizuální, či experimentální poezie a dospěl k závěru, že byla latentně přítomná vždycky, že se už hluboko v historii výtvarné a psané projevy dotýkaly či prolínaly. Jen právě od konce padesátých let došlo k jejich ještě výraznějšímu prostoupení nebo dokonce naprostému smazání předělu mezi nimi. Vizuální poezie došla až za hranici abstrakce, kdy už v ní docházelo „jen“ k výtvarnému vyjádření bez jakýchkoliv dalších významů.
Obraz nazvaný Systém HO – VNO pochází z doby nepříliš přívětivé (nejen) k umění, kdy se prohluboval společenský marasmus a zdálo se, že okupace nikdy neskončí. V něm se právě prolíná smysl pro řád a rytmus s beznadějí a bezvýchodností spojenou s tehdejším nepříznivým politickým vývojem.
Samostatné výstavy (výběr)
2013
Znovu & jinak, Topičův klub, Praha
Galerie výtvarného umění v Ostravě, Ostrava
Archiv médií, Slovácké muzeum v Uherském Hradišti .
Galerie města Třince, Digitální grafika 2003 – 2013
graphiques, Musée de l’ Imprimerie, Lyon (Francie)
2012
Poslední dekáda, Galerie města Blanska
Eduard Ovčáček & Miloš Urbásek, Galerie Závodný, Mikulov
Proměny médií 1960–2012 / Galéria Miloša Alexandra Bazovského v Trenčíně (Slovensko)
Ve zkratce, Museum Kampa, Praha
Odadozet, Rondo Sztuki, Katowice (Polsko)
2009
Komunikace písmem & Obraz, Muzeum umění Olomouc
Letterstory, Galerie de la Maison Pierre Werner, Luxembourg (Lucembursko)
Výtvarné centrum Chagall, Autorská galerie české fotografie, Ostrava
2008
Aspekty geometrie písma & znakov, Galéria umenia v Nových Zámkoch (Slovensko)
Metamorfózy – Pět prostorů, pět médií, Turčianská galéria, Martin (Slovensko)
2007
Peripetie písma a znaků, Galerie Smečky, Praha
2006
Serigrafie a digitální grafika, Galerie Hollar, Praha
2005
Výběr z tvorby 1959–2005, Oblastní galerie Liberec
2001
Retrospektiva 1959–2000, Štátna galéria Banská Bystrica (Slovensko)
Eduard Ovčáček na Ostravsku, Galerie výtvarného umění v Ostravě
2000
Serigrafie 1968–1999, Galéria mesta Bratislavy, Pálffyho palác
1999
Výstava laureáta ceny V. Boudníka, Staroměstská radnice v Praze
Retrospektivní výstava 1959–1999, České muzeum výtvarných umění, Praha
1997
Von der informellen Kunst zum Lettrismus, Tschechisches Zentrum, Berlín (Německo)
1995
Galerie im Rathaus Tempelhof, Berlin (Německo)
1993
Centrum Sztuki v Bytomiu (Polsko)
1993
Výběr z díla, Státní galerie ve Zlíně
1991
Galerie Fronta, Praha
1989
Gluri Suter Huus, Wettingen (Švýcarsko)
1981
Galerie Pragxis, Essen (Německo)
1967
Galerie výtvarného umění v Ostravě
1966
Galerie na Karlově náměstí, Praha