Přednáška Radomíry Sedlákové : Architektura Karla Pragera

Galerie U Bílého jednorožce v Klatovech
10. ledna 2014 od 17 hodin

  • Přednáška Radomíry Sedlákové : Architektura Karla Pragera
    Přednáška Radomíry Sedlákové : Architektura Karla Pragera

Karel Prager byl jednou z nejvýznamnějších postav české architektury druhé poloviny dvacátého století. Jeho architektura byla především architektura technologické moderny, on sám byl autorem mnoha významných staveb nejrozmanitějšího druhu, které navrhoval především pro Prahu. Svou kariéru začal v období historizující architektury padesátých let, kdy navrhoval především stavby pro bydlení, ale velmi brzy se začal věnovat hledání nového výrazu architektury, který by byl v souladu s novými stavebními materiály, technikami a technologiemi. Jak to myslel, předvedl na stavbě Ústavu makromolekulární chemie v Praze, kde poprvé použil v tehdejším Československu poprvé vyrobenou lehkou závěsovou fasádu. Nejnovější technické a technologické postupy, nové materiály – to byl pro něj základ nové, skutečně soudobé architektury.

Jeho největší stavbou je objekt bývalého Federálního shromáždění, dnes nová budova Národního muzea, která přinesla do centra Prahy architekturu svrchovaně moderní, přitom nabitou technologickými novinkami -  a zároveň vynikajícími uměleckými díly, která architektonický výraz organicky doplnila. Neméně významný je soubor budov v sousedství Emauzského kláštera či komplex Matematicko-fyzikální fakulty UK v Tróji (byť nikdy nebyl zcela dokončen). 70. a 80. léta se architekt věnoval velkým vizím a urbanistickým projektům, z nichž nutno připomenout tzv. Superstruktury pro Košíře, přestavbu území  Karlína-Těšnova a přestavbu Smíchova. Z té doby je také budova Nové scény, jejíž neobvyklý skleněný plášť navrhl spolu s J. Brychtovou a St. Libenským. Stavěl však nejen v Praze – jeho stavby najdeme ve Veselí nad Lužnicí, ve Strakonicích, v Březnici, v Ostravě a snad nejzajímavější z nich v Harrachově.

Po roce 1989 se nečekaně věnoval  rekonstrukcím. První z nich bylo Rudolfinum, které vrátil k původní funkci koncertní síně a galerie výtvarného umění, další velmi významnou stavbou podobného druhu byl dům U černé matky boží, který se proměnil v muzeum. Jednou z jeho posledních prací je nevelký obytný soubor U Kříže v Jinonicích, kde ukázal svou představu o moderní, přívětivě obytné architektuře.

Kromě toho se po celou dobu svého tvůrčího života věnoval soutěžím (sám uváděl, že se účastnil přibližně 150, nejen doma, ale významně i v zahraničí).

Karlu Pragerovi by letos bylo 90 let.