obrázek/

Okolí hradu a zámku Klenová

  • 3 km od Klenové se nachází vesnice Týnec s několika pozoruhodnými památkami. Vévodí mu vrcholně barokní zámek, který byl v roce 2001 rozpoznán jako dílo italského architekta Giovanni Battisty Alliprandiho ze začátku 18. století.

     

    Ve 30. letech 20. století zde jako host stavitele Jaroslava Polívky pobýval grafik a spisovatel Josef Váchal. Po mnohaleté devastaci se zámek dnes nachází v soukromých rukou a byla započata jeho renovace na centrum současného umění. Kostel Nanebevzetí Panny Marie (14. století) s barokní věží je obklopen hřbitovem s rodinnou hrobkou Kolovratů a hrobem Vilmy Vrbové -Kotrbové. V těsné blízkosti hřbitova se nachází roubená chalupa, kde své dětství prožil spisovatel Josef Hais-Týnecký.

  • Na protějším kopci se nalézá monumentální torzo patrové kaple sv. Jana Nepomuckého (1730), orientované přesně na osu zámku. Ke kapli je přístup z osady Loreta s bývalým loveckým zámečkem Kolowratů. V osadě je k vidění jedna z mála zachovaných loretánských kaplí (1711). Mezi Klenovou a Týncem se v osadě Rozpáralka (30 m od silnice při polní cestě) nachází renesanční boží muka z r. 1575.

  • V Janovicích nad Úhlavou (1 km od Klenové) se nachází kostel sv. Jana Křtitele se vzácnou gotickou výmalbou presbytáře. Z nedaleké tvrze, v níž sídlili páni z Janovic (blízcí příbuzní pánů z Klenové), zbylo jen tvrziště (později hřbitov), obklopené příkopem. 1 km od Janovic se nachází novogotický zámeček Veselí z konce 19. století, dnes zcela zdevastovaný.

  • Pokračujeme-li dále na druhou stranu údolí řeky Úhlavy, dostaneme se asi po 10 km do Běhařova. Malé obci dominuje zámek, který v r. 1922 koupil krajinář Alois Kalvoda a vlastnil jej až do své smrti v roce 1934. Roku 1923 zde zřídil malířskou školu. Zámek je dnes v soukromých rukou.

  • Pokud se dáme z Janovic zadem podél Úhlavy směrem na Klatovy, projedeme přes Bezděkov. Novogotický zámek kdysi slavného architekta 19. století Antonína Ullmanna je obklopen parkem. I tento zámek se nachází v soukromých rukou. Jako hospodářský správce zde v 18. století žil autor romantických "krvavých" románů Christian Heinrich Spiess, jehož zajímavý náhrobek se nachází na místním hřbitově.

  • 6 km severně od Klenové se nachází půvabné pošumavské městečko Strážov s dominantou kostela sv. Jiří. Kdysi se tu těžilo stříbro, v 19. a 20. století získalo proslulost zdejší krajkářství. Nedaleko od Strážova se na mírném návrší nalézá pozdně gotická tvrz Opálka.

  • 13 km vzdálené Klatovy byly založeny kolem r. 1260 Přemyslem Otakarem II. Mezi nejvýznamnější památky patří jezuitský barokní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce postavený mezi léty 1656 a 1679. Jeho stavitelem byl Carlo Lurago, po něm Domenico Orsi, oba v Čechách usazení italští umělci. Zajímavostí kostela je hlavní oltář - iluzivní malba od Josefa Hiebela z l. 1716 - 17. Průčelí je vybaveno bohatým portálem, snad podle návrhu K. I. Dientzenhofera, jedné z největších osobností české barokní architektury.

     

    Pod Černou věží, na místě vyhořelých 12 domů byla mezi lety 1675 - 1717 postavena jezuitská kolej a seminář. Působil zde historik a básník Bohuslav Balbín, napsal zde slavné dílo ’Obrana jazyka slovanského, zvláště pak českého’. Po zrušení řádu v roce 1773 byla kolej přeměněna na kasárna a pivovar. V současné době slouží budova k obchodním účelům, sídlí zde i městská knihovna.

     

    Pod kostelem jsou rozsáhlé katakomby, do nichž byli v letech 1674-1783 pochováváni řádoví bratři a šlechta sympatizující s jezuity. Jezuité zde zavedli způsob mumifikace, který je v Čechách ojedinělý. Uložená těla nechávali ovívat proudícím vzduchem, sama se tak přirozenou cestou mumifikovala. Vzduch do krypty kostela proudil důmyslně navrženými vzduchovými kanály, vedoucími dutými sloupy uvnitř lodi až nad klenbu kostela. Celkem zde bylo pohřbeno na 200 zemřelých. Pro nedbalost při opravě kostela v třicátých letech 20. století se však asi 160 mumií rozpadlo. Dnes je zde k vidění kolem čtyřiceti těl v rakvích se skleněnými víky.

     

    Pětipatrová Černá věž je vysoká 71 metrů. Byla postavena v letech 1547 - 1555 mistrem Antoněm, aby ohlašovala blížící se nebezpečí. Z jejího ochozu je krásný pohled nejen na město, ale i na panorama Šumavy.

    Arciděkanský kostel Narození Panny Marie je nejstarším kostelem ve městě. Od poloviny 13. století prošel mnohými stavebními úpravami, dnešní podoba pochází za 14. století, na začátku 20. století byl částečně regotizován známým architektem Josefem Fantou (navrhl např. Hlavní nádraží v Praze) a opatřen sochami Čeňka Vosmíka. Vnitřek kostela je vybaven barokními oltáři, sochami a freskami. Po roce 1685 byl na oltáři umístěn zázračný obraz Panny Marie Klatovské, který na znamení zázraku ronil krev a uzdravoval.

     

    Název barokní lékárny U Bílého jednorožce pochází od bílého rohu mořského narvala, který vysíval nad vchodem a o kterém se věřilo, že pochází z bájného zvířete jednorožce, jehož roh měl mít léčivé účinky. Zařízení lékárny pochází z roku 1773. Provoz lékárny s barokním nábytkem se udržel až do roku 1966, od té doby je zde muzeum s ukázkami starých lékárenských nástrojů a některých léčebných postupů. Ve stejném domě jsou i prostory Galerie Klatovy / Klenová.

  • Velhartice
    Hrad byl založen na počátku 14. století, v následujícím století byl rozšířen. Jeho dominantou je mohutný kamenný most se čtyřmi hrotitými oblouky, který spojuje starý gotický palác zvaný Rajský dům a věž Putnu, která měla obranný i obytný charakter. K Rajskému domu přiléhá pozdně renesanční zámek s arkádami, vystavěný v průběhu třicetileté války za Martina Huerty. V areálu se nacházejí budova bývalého pivovaru a zbytky hradebních zdí a hospodářských objektů. Do těsného sousedství hradu bylo přeneseno několik objektů lidové architektury. Kostel Narození Panny Marie ve středu městečka uchovává v sakristii vzácnou sklípkovou klenbu.

  • Švihov
    Zajímavostí pozdně gotického hradu, vybudovaného za Půty Švihovského z Rýzmberka je jeho poloha v rovné krajině, nebyl tedy chráněn nepřístupným terénem, ale obklopen vodním příkopem. Hrad byl postaven zřejmě podle plánu Benedikta Rejta (v Praze stavěl např. Vladislavský sál). Po třicetileté válce přestal být obýván a byla zbořena část vnějšího opevnění. Vnitřní hrad (dřive oklopen dalším vodním příkopem) se téměř cele zachoval, pozornost si zaslouží původní kamenné portály, žebrové klenby a nástěnné malby. Švihov se svým opevňovacím vodním systémem patřil k nejlepším pevnostem své doby.