Theodor Pištěk / Konec lesa 

Na hlavní letní sezonu připravila Galerie Klatovy/Klenová výstavu obrazů a kreseb  malíře Theodora Pištěka.Návštěvníci na ní najdou výběr z malířského a kreslířského díla  umělce, který je v české veřejnosti zapsán také jako výjimečně úspěšný kostýmní výtvarník.

Z malířského díla jsou nejznámější Pištěkovy fotorealistické obrazy, kterými osobitě přispěl do tohoto stylu, prosperujícho zejména v USA na konci 60. a v počátku 70. let. Hladká a navýsost realistická malba má, na rozdíl od zaoceánských fotorealistů, v Pištěkově podání osobité významové přesahy. Pištěkova malířská tvorba je však daleko rozsáhlejší, vždyť první Pištěkovy vážné obrazy se datují od konce 50. let. Výstava v Klatovech naznačí šíři a intenzitu Pištěkovy práce na souborech obrazů z několika tvůrčích period.   

 
Theodor Pištěk se narodil 25. října 1932 v Praze. Akademii výtvarného umění v Praze absolvoval roku 1958 v ateliéru Vratislava Nechleby. Souběžně se svou malířskou prací se prosadil také jako vyhledávaný kostýmní výtvarník. Podílel se na více jak stovce celovečerních filmů, mezi nimiž najdeme taková klasická díla, jakými jsou Vláčilovy  Markéta Lazarová a  Údolí včel, Menzelovy hrabalovské Postřižiny nebo legendární pohádka Tři oříšky pro Popelku. V zahraničí proslul kostýmními návrhy pro filmy Miloše Formana Amadeus, Valmont a Lid versus Larry Flynt. Za kostýmy k filmu Amadeus získal Oscara, za kostýmy k filmu Valmont byl na tuto cenu  nominován.  Známé jsou také jeho uniformy pražské Hradní stráže, vytvořené za prezidentování Václava Havla.

Vedle malování a vytváření filmových kostýmů ovšem stihl Theodor Pištěk také kariéru automobilového závodníka, kterou opustil v roce 1973.

Obě prostředí, závodní i filmové, se určitým způsobem také odráží v autorově malířské tvorbě, kterou ostatně Pištěk považuje svým způsobem za prioritní. Svět rychlých strojů a automobilových závodníků najdeme v jeho fotorealistických obrazech. Z nich bude v Klatovech představen soubor obrazů, zachycujících v sugestivních lesklých detailech krásu rychlých motorek i eleganci klasických automobilů. Svět filmu je světem iluzí, které vznikají ve specifickém prostředí posunuté reality. Zejména filmové ateliéry se svými stavbami kulis rozehrávají pro běžného diváka skrytou významovou hru fikce a skutečnosti. Tento moment je jedním z klíčových témat Pištěkovy malířské tvorby. Najdeme ho nejen v hyperrealistických dílech, ale pokračuje i v dalších obrazových sériích, které tématizují prostor. Suverénní zvládnutí hladké malby umožňuje Pištěkovy sugerovat jejich iluzivnost. V 90. letech pracuje Pištěk   s nekonečnou variabilitou  prostorových možností. Dodává  jim ve svých obrazech potřebnou monumentalitu a přesvědčivost. V neposlední řadě je také třeba zmínit malířovu barevnost, jeho koloristické schopnosti a práci s barevnou plochou. Výstava obsahuje řadu reprezentativních děl i z těchto fází umělcovy tvorby, která mohou být pro leckterého návštěvníka překvapením. I v nich však Pištěk rozvíjí svůj princip hladké malby, který v hyperrealistických dílech dovedl k dokonalosti.
Výstava ovšem přináší i konvolut Pištěkových kreseb, které vznikaly od roku 1964 do roku 1982. Pištěk se v nich v průběhu druhé poloviny 60. let vyrovnává s podněty českého informelu či geometrických tendencí, je z nich už však cítit směřování k pozdější fázím autorovy práce. Poslední kresby z roku 1982, nazvané Kde budu žít příště, pak zpracovávají tématiku architektonického prostoru.

Martin Dostál

foto Jiří strašek 
  • P6082937.jpg
  • P6083101.jpg
  • P6082949.jpg
  • P6082956.jpg
  • P6082959.jpg
  • P6082963.jpg
  • P6083101.jpg
  • P6083014.jpg
  • P6082897.jpg
  • P6082992.jpg
  • P6082986.jpg
  • P6083015.jpg
  • P6082837.jpg
  • P6082924.jpg
  • P6082905.jpg
  • P6082892.jpg
  • P6082896.jpg
  • P6082914.jpg
  • P6082836.jpg