22. 1. - 3. 4. 2022
vernisáž výstavy 21. 1. 2022 v 18 hodin
Galerie U Bílého jednorožce v Klatovech


West Point je několikaletý repetitivní projekt Galerie města Plzně a Galerie Klatovy / Klenová zaměřený na výtvarné umělce mladší střední generace, jejichž tvorbu pomáhalo formovat prostředí západních Čech. „Západní bod“ se tak v jejich případě stal jedním z prvních referenčních prvků vizuálního uvažování, jehož výsledky je možné jednotlivě i s ohledem na případné vzájemné kontakty sledovat dodnes. Právě tato společná zkušenost je východiskem výběrové kolektivní výstavy monitorující stav jejich práce z posledních let. Její ambicí je nejen představit podobu jejich umění a témata, k nimž se vztahuje, ale zároveň upozornit na vliv teritoria bývalých Sudet nebo západočeské metropole, jako lokálního centra na současnou výtvarnou scénu.
 
Název výstavy, kromě topografické informace, současně odkazuje k nejznámější americké vojenské akademii založené v roce 1802 ve státě New York. Mezi její absolventy - kromě jiných - patřili také vrchní velitel spojeneckých expedičních sil v Evropě a pozdější prezident Spojených států Dwight D. Eisenhower nebo generál George S. Patton, který se svou 3. americkou armádou osvobodil během druhé světové války jihozápad Čech včetně Plzně. Právě to se stalo zásadní událostí v novodobých dějinách regionu. Zvlášť živá byla v období minulého režimu, ale určující součástí místní mytologie je dodnes. Hodí se připomenout, že mezi frekventanty West Pointu patřil i proslulý krajinář a portrétista James McNeill Whistler, jakkoli ho nedokončil. Také podstatnou část účastníků této výstavy spojuje studijní zkušenost - absolutorium na plzeňské Střední uměleckoprůmyslové škole - Zámeček. Jejich další cesta pak nejčastěji vedla na pražskou AVU nebo UMPRUM.

První ročník West Pointu se odehrál na přelomu ledna a února 2021 právě v Plzni jako skupinová výstava orientovaná především na frekventanty Ateliéru grafika 2 Vladimíra Kokolii z Akademie výtvarných umění, jejichž zásadním vyjadřujícím prostředkem je ovšem malba. Letos se projekt poprvé rozčlenil mezi dvě instituce, přičemž jednotlivé prezentace budou probíhat ve střídavém rytmu tak, aby jedna byla koncipována jako kolektivní přehlídka zaměřená na určité médium, výraz, přístup, téma nebo optiku, zatímco druhá galerie dá příležitost některému z výrazných autorů k obsáhlé samostatné prezentaci.
 
V klatovské Galerii U Bílého jednorožce má letos tento projekt premiéru. Výstava je tady podobně jako loni v Plzni zacílená na malbu, ale tentokrát více ve smyslu expanded painting, tedy malbu jako otevřenou disciplínu s přesahem a to jak ve smyslu techniky, tak s ohledem na vnímání obrazu a především uvažování o něm. Není tedy divu, že v prolínavé expozici je možné najít i výšívku na polštářích nebo třeba malbu kávou. Také složení vystavujících umělců se proměnilo. Z původní sestavy zůstali Pavel Příkaský a Tomáš Predka, které doplnili Veronika Gabrielová, Siegfried Herz, Kryštof Strejc a Sofie Švejdová.

Všichni výrazní, činní a na výtvarné scéně etablující se umělci, jejichž práce průběžně i zcela aktuálně přitahuje pozornost. Přestože co se motivů týče, hraje v expozici prim figuralita ukotvená v realitě, prakticky nikdy se nevyskytuje v čistě popisné formě. Jednou ji modeluje erotizující emotivní exprese, jindy deformuje grotesknost, příště na sebe bere podobu hybridních stvoření, aby se přirozeně rozplynula do hutného organického prostředí, které ji skrytě utváří, a nakonec se rozplyne v abstrakci, ať už je to znakovost písma nebo systémy barevných gest. Jak tato geneze napovídá, nevysloveným tématem, které výstava monitoruje, jsou ve skutečnosti vztahy v tom nejširším slova smyslu.

Radek Wohlmuth
 
Veronika Gabrielová (*1992 Rokycany)
Ve své tvorbě se věnuje kresbě jako médiu a jejím přesahům, ve kterých zkoumá převážně antropologické fenomény, jakými jsou například socializační procesy v soudobé společnosti a jejich vlastní hraniční pozice, které se nejpřesněji ukazují ve střetu s jinými kulturami. Čerpá ze svých vlastních prožitků a zobrazuje detaily ze svého nejbližšího okolí. Vyjadřuje se hlavně linií, která v jejím pojetí nabývá jak klasické podoby kresby tužkou nebo gelovými třpytivými pery, tak třeba i výšivky nebo textu. Absolvovala Střední uměleckoprůmyslovou školu – Zámeček v Plzni, stáž na Korean National University of the Art v Soulu a v roce 2018 završila studia na Akademii výtvarných umění v Praze (Ateliér kresby Jiřího Petrboka a Petra Vaňouse). Zastoupena v soukromých sbírkách v České republice i v zahraničí. Žije a pracuje v Praze.

Siegfried Herz (*1986 Plzeň)
Zabývá se převážně tušovou malbou s primárním využitím kávy, jako malířského prostředku, a kresebnými technikami, jež kombinuje s malířskými postupy. Ústředním tématem tvorby je žena, její osudy, stavy, podoby a proměny. Absolvoval Střední uměleckoprůmyslovou školu – Zámeček v Plzni. V roce 2021 oceněn Českou akademií vizuálního umění jako objev roku 2020 v souvislosti s výstavou O lásce (DOX, kurátor Otto M. Urban). Zastoupen v soukromých sbírkách v České republice i v zahraničí. Žije a pracuje v Plzni.

Tomáš Predka (*1986 Česká Lípa)
Osobitě pojímá malířské techniky a samotnou malbu vnímá jakožto svébytné médium. Navazuje na tradici tzv. expanded paintings, která principiálně nevnímá malbu jen jako plochu limitovanou jejími okraji, ale jako samostatně nosný objekt. Tento přístup mu společně s jeho formální bravurou, poskytuje široké pole vyjadřovacích prostředků od práce s klasickým závěsným obrazem až po specifická instalační řešení v rámci výstavních prezentací. Tomáš Predka absolvoval Střední uměleckoprůmyslovou školu – Zámeček v Plzni, stáže na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (Ateliér malby Jiřího Černického) a na Academy of Fine Arts ve Vídni (Ateliér Expanded Pictorial Space Daniela Richtera) a v roce 2013 završil studia na Akademii výtvarných umění v Praze (Ateliér grafika 2 Vladimíra Kokolii). V roce 2016 byly jeho práce zařazeny do užšího výběru v Contemporary Visions VI/ London. V roce 2017 získal Cenu kritiků za mladou malbu a Cenu Českých center. Zastoupen v soukromých sbírkách v České republice i v zahraničí. Žije a pracuje v Praze.

Pavel Příkaský (*1985 Planá u Mariánských Lázní)
Vztahuje se k technickému obrazu, který je pro jeho tvorbu klíčový, stejně jako prosvětlená malba, která ho charakterizuje. Spíš než hutnou barevnou hmotu připomíná rozmývaný akvarel, reaguje tím na převládající formální i obsahovou zaplněnost, kterou vnímá kolem sebe. Další specifickou kvalitou jeho pojetí obrazu je fragmentace scénického záběru do jednotlivostí. Svou pozornost postupně zaměřuje na detaily – figurální i předmětné, z nichž by se za normálních okolností skládal komplexní obraz. V jeho případě ovšem vzniká cyklus jednotlivostí, které dohromady nedoslovně asociují celek. Kombinovaným typem vizuality se zabývá i nadále. Z hlediska námětů lze hovořit o hybridnosti čerpající z vědy a mytologie. V aktuální práci se vztahuje k dlouhodobě zkoumaným environmentálním a mytologickým tématům. Absolvoval Střední uměleckoprůmyslovou školu – Zámeček v Plzni, stáž na Middlesex University v Londýně a v roce 2012 zakončil studium na Akademii výtvarných umění v Praze (Ateliér grafika 2 Vladimíra Kokolii). Zastoupen ve sbírkách v České republice i v zahraničí.
Žije a pracuje v Praze.

Kryštof Strejc (*1994 Domažlice)
 
Zvířata a lidé představují v jeho pojetí téměř jedno a totéž. Jakkoli si zachovávají charakteristické rysy svého druhu, téměř vždy lze najít něco, co jednoznačnost jejich vnímání narušuje a posouvá. Kryštof Strejc živočichy vnímá bez přívlastků, přistupuje k nim bez předsudků i preferencí. Jeho tvorba je autobiografická minimálně do té míry, že si pod většinou postav, jež maluje, představuje sebe. I na první pohled objektivní motivy bývají nevysloveně součástí jeho osobní mytologie. Čím dál zřetelnější roli u něj hraje také autoportrét, který nyní dokonce zmnožuje v řadách za sebou a prolínavost se objevuje i v další rovině, jež se týká sepětí člověka a zvířete. V roce 2016 absolvoval Fakultu designu a umění Ladislava Sutnara na Západočeské univerzitě v Plzni. V roce 2018 završil studia na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (Ateliér malby Jiřího Černického). Zastoupen v soukromých sbírkách v České republice i v zahraničí. Žije a pracuje v Jablonci nad Nisou.

Sofie Švejdová (*1990 Plzeň)
Patří k nejvýraznějším osobnostem nastupující generace českých výtvarných umělců, věnuje se abstraktní a expresivní malbě. Absolvovala Střední uměleckou školu designu v Praze, stáž na Royal Academy of Fine Arts v Antverpách a v roce 2014 završila studia na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (Ateliér malby Stanislava Diviše a posléze Jiřího Černického). V březnu 2018 její obrazy zaujaly na prestižním veletrhu umění VOLTA v New Yorku a tento úspěch následně zapsal její jméno do povědomí na současné umělecké scéně v Česku i v zahraničí. Zastoupena v soukromých sbírkách v České republice i v zahraničí. Žije a pracuje v Praze.

Kurátoři: Petr Krátký, Radek Wohlmuth