Kostel sv. Vavřince v Klatovech 
24. 6. - 24. 7. 2022
vernisáž 23. 6. v 18 hodin

 

Kurátor: Petr Krátký
Architekt: Matěj Kos
Grafika: David Řeřicha

Vystavující: Alena Anderlová, Ondřej Basjuk, Jindřich Bílek, Natalie Brehmer, Eva Červená, Miloslav Čelakovský, Gustav Fifka, Václav Fiala, Josef Frühauf, Tomáš Hrůza, Martin Kaiser, Zuzana Kantová, Tobias Lagerbauer, Jaroslav Macek, Fritz Maier, Claudia Meitert, Martin Mrkva, Rainer Neumeier, Jaroslava Papežová, Ramona Pauli, Zdeněk Pressl, Václav Sika, Jirka Skála, Zbyněk Soukup, Ladislav Sýkora, Miroslav Šisler, Petr Štěpánek, Jarmila Štěpánková, Liz Turba-Bernhardt

 

Již po desáté se v klatovském kostele sv. Vavřince scházejí cesty českých a německých umělců.

Výstavu připravilo Město Klatovy společně s Galerií Klatovy/ Klenová. Za německou stranu jsou v letošním roce díla vybrána ve spolupráci se Städtische Galerie Cordonhaus v Chamu a Waldmusea ve Zwieselu. Představená kolekce prací německých tvůrců výrazně doplňuje obrazy, grafiky a sochy klatovských a šumavských autorů, vybraných kurátorským týmem Galerie Klatovy/ Klenová.

Společné cesty jsou příznačným názvem pro iniciativu, se kterou poprvé přišel klatovský umělec Jindřich Bílek (1950-2014) a jejíž hlavní myšlenkou bylo prezentovat společně díla vznikající na obou stranách hranice mezi západočeským a bavorským regionem.

Ve spolupráci Galerie Klatovy/ Klenová, města Klatovy a jeho partnerských měst se tedy v roce 2013 uspořádala první výstava v barokním kostele sv. Vavřince v Klatovech a to rovnou s mezinárodní účastí výtvarníků Klatov, Poligny a Chamu. 

Výběr prací, lokalita a působivý interiér někdejšího jezuitského kostela spolu s termínem konání v období klatovské pouti ukázali divácky atraktivní potenciál projektu a předznamenali jeho další pokračování.

Následující ročníky se nesly v podobném duchu a prezentovaly především umělce ze sdružení KT-ART se sídlem v Klatovech a Unie výtvarných umělců plzeňské oblasti z Plzně (UVU).

V roce 2015 se přehlídka konala pod pořadovým číslem 3 a to v rámci Plzeňského předsednictví jako evropského hlavního města kultury.  Poprvé přijal také pozvání Hornofalcký umělecký spolek z Weidenu, s nímž již od roku 2007 plzeňská UVU úzce spolupracuje.

V dalších letech byla představována díla výtvarníků klatovského regionu, jejichž počet se každým rokem rozrůstal, společně s výtvarníky německé příhraniční oblasti a to hlavně z okolí měst Chamu a Zwieselu.

S nástupem roku 2020 a událostmi spojenými se šířením koronaviru COVID-19 se plošné restrikce, jako preventivní opatření, zavedené vládou ČR, podepsali také na podobě této každoroční přehlídky. Ta se poprvé po předchozích sedmi letech konala bez mezinárodní účasti a vzhledem k přetrvávající pandemické situaci tomu nebylo jinak ani v roce 2021.

Práce jsou tradičně na výstavu, po konzultaci s kurátorem, vybírány přímo umělci. Tento způsob selekce poskytuje autorům dostatečnou volnost pro zvolení děl, která je v rámci přehlídky reprezentují. Toto privilegium si ale žádá také specifický přístup ze strany kurátorské práce, která s tímto předpokladem v průběhu let pracovala odlišnými způsoby, promítajícími se především do zpracování instalačního řešení.

Největší výzvou je v tomto konkrétním případě samotný výstavní prostor kostela, který by měl být svou monumentalitou partnerem vystavovaným dílům. Instalace by tedy měla zajímavě pracovat s okolní architekturou a propojit jednotlivé artefakty způsobem respektujícím zejména jejich vzájemné proporce.  

Díla jsou stejně jako v loňském roce prezentována prostřednictvím originální instalace, kterou letos navrhl a sestavil výtvarník a scénograf Matěj Kos. Speciálně pro tuto výstavu se připravená architektura inspiruje interiéry domova pomyslného sběratele umění, ve kterých jsou práce instalovány. Divák se tedy nejen pomyslně, ale zcela konkrétně ocitá na pomezí dvou světů, sakrálního a profánního, které jsou do sebe prostřednictvím výstavy doslova vetknuty.

Umění by mělo a stále snad ještě má tu možnost, pozvedat lidského ducha a přibližovat člověka vyšším věcem a myšlenkám. To je i jeden z důvodů, proč historicky vznikaly ty nejdůležitější umělecké realizace v úzké spolupráci s církví a podobná touha vede zcela určitě i současné sběratele, ke shromažďování a následnému obklopování se rozličnými uměleckými díly.