-->

Jaro Varga / Situace 

12.8. - 20.9. 2018

JARO VARGA – SITUACE (3 patro – sýpka)

 

Výstava Jara Vargy, slovenského vizuálního umělce žijícího v Praze, pobízí návštěvníka k zamyšlení nad situacemi lidského konání v historických kontextech, v kterých se ztrácí jednoznačnost viděného a také věděného. Tyto události jsou zde zkoumány a přehodnocovány skrz osobní vjemy a pohledy na danou problematiku. Téma vychází z nedávné historie komunistického Československa, konkrétně z pohraničního pásma. To bylo zřízeno, a postupem času vycizelováno, aby bránilo přechodu lidem, kterým nevyhovoval stávající politický systém. Kořeny tématu hraničního pásma jsou spojeny i s osobou Vargova otce, který sloužil základní vojenskou službu v šumavském pohraničí. Ve výstavních prostorách sýpky Varga pracuje převážně s instalacemi, které souvisejí se Šumavou, což je dáno také geografickou polohou Klenové. Ve videoprojekci sestříhaného filmu Král Šumavy (1959) od Karla Kachyni, v kterém autor upravil původně kriminální ideologické drama do podoby romantického příběhu, poukazuje na to, jak může být osobní pohled na historii zaujatý a jak se může měnit s osobností vypravěče. Autor také vychází ze zážitků svého otce, jenž vzpomínal na vojáky, kteří pro své pobavení sestříhali erotické scény z různých filmů v jednu projekci. Výstava se zamýšlí také nad správností morálního chování jedince ve vyhrocené situaci v historických kontextech, které však platí i pro současnost. Je totiž známo, že na tehdejších hranicích zemřelo mnoho lidí, ať už na straně strážců, nebo utečenců. Autor však nemoralizuje, neukazuje prstem na konkrétního viníka. Někdy může být i viník obětí a naopak. Pokud je ideologie věcí kolektivní, může byt i vina kolektivní, nebo se za ni může jedinec lehce skrýt? Další instalací na výstavě jsou dřevěné konstrukce, na kterých jsou jako tapety umístěny fotografie z knihy o šumavské přírodě, kterou přinesl Vargův otec z vojny. Líbivé fotografie dobové přírody jako by popíraly tragické události odehrávající se v jejích „kulisách“, na které snad upozorňují bílá písmena na částech konstrukcí, jež svou nejednoznačností upozorňují na možná nebezpečí. V instalacích Lost Things z roku 2014 jsou vystaveny nalezené předměty z bývalé vojenské základny v Milovicích, které v prostorách galerie získávají jiný význam, než byl jejich původní účel. Tím poukazují na svou pomíjivost a deformaci vlastní funkce v průběhu času.

Toto téma bylo poprvé představeno na autorově výstavě v roce 2014 v Galerii Pavilon v Praze s názvem Situace 50. Volně na ni navazovala výstava ve Východoslovenské galérii v Košicích s názvem Situácia po príchode poplašnej hliadky. Autor na svých vizuálních projektech pracuje dlouhodobě. Dalo by se říct, že se s nabytými znalostmi k danému tématu postupně vyvíjejí. Také tato výstava je příkladem toho, že se cesta hledání podstaty věcí se všemi svými složitostmi tlačí do popředí.

 

 

Michal Lazorčík

pdfTri.pozvanka.pdf(0,05MB)
pdfTZ Varga.pdf(0,32MB)
Video Václav Vojtafoto Jiří Strašek 
  • P8110243.jpg
  • P8110246.jpg
  • P8110253.jpg
  • P8110254.jpg
  • P8110258.jpg
  • P8110260.jpg
  • P8110282.jpg
  • P8110262.jpg
  • P8110347.jpg