Josef Jíra, Nádraží v Tanvaldu, 1966

DÍLO MĚSÍCE ZE SBÍREK GKK
LEDEN 2019

  • Josef Jíra, Nádraží v Tanvaldu, 1966
    Josef Jíra, Nádraží v Tanvaldu, 1966

OLEJ NA PLÁTNĚ, 60 x 70 CM

O – 195

 

Všichni mají za to: Jíra, to byla sranda, to byl bordelář…a co von všade, ano, samá sranda…A já jsem nenamaloval jeden srandovní obraz…/J.J./

                                                                                                                                               

Josef Jíra, český malíř, grafik a ilustrátor, na pražskou Akademii nastoupil v necelých sedmnácti letech. Téměř zázračné dítě. Nebyl zprvu pouze vášnivým malířem, očarovaným Edvardem Munchem a Jindřichem Pruchou, další jeho vášní, vždyť hory měl od domova nedaleko, bylo lyžovaní. V roce 1946 se stal členem lyžařské reprezentace, avšak umělecká škola v Praze se s vrcholným lyžováním nedala skloubit, a tak z akademie odešel, závodil a k tomu brigádničil v lese. Malovat ale nepřestal. V roce 1950 po úrazu na lyžích byl nucen opustit tentokrát vrcholový sport a nastoupil zpět na školu. V roce 1958 spoluzakládá tvůrčí skupinu M 57 (L. Karoušek, V. Karoušek, J. Novák, F. Peterka, R. Plachta, M. Preclík, J. Rada, V. Tesař, M. Truksa). A ještě jednu měl vášeň, také osudovou, v roce 1969 jej přivedla na protialkoholní oddělení. V roce 1973 se po dalším vážném úrazu na lyžích dostal do takřka dvouleté izolace, kdy malíř, jehož tvorba vyvěrala velkou měrou z krajiny, mohl malovat pouze v atelieru. Vášnivý Jíra, vášnivé obrazy. Jsou z toho druhu umění, vyvěrajícího z bolesti. Není apollinským typem umělce, jeho ruku vede dionýská síla. Takové živelnosti vyhovuje malba prsty. Spřízněnci výrazem – Mark Chagall, Georges Rouault, a samozřejmě Jan Bauch, s nímž se také přátelil. Jírova vrcholná díla i přes tmavou expresivitu svého tvůrce nezůstávají samotným emotivním výlevem, přes svoji bolest jsou hluboká, osobní bolest přesahují. Jíra vyjadřuje, sdílí společnou existenciální zkušenost. Vždyť jeho duchovními učiteli jsou Jákob zápasící s andělem a – Job. Jírův život a tvorba jsou úzce spjaty s rodným krajem, který se ocitá na mnohých obrazech. Odtud je i zimní Nádraží Tanvaldu z 60. let, vynikající periferní scenérie, dokládající Jírovu osobitou malířskou jistotu, koloristickou virtuozitu, (Jírovi, v počátcích šperkaři, barvy na obrazech vždy zajiskří jak drahé kameny), smyslovost i situační reflexi.

Nálada podhorského nádraží s těžkými mraky nad černými kopci v sklíčeném údolí Jizery je k vidění na výstavě Obrazy zimy v galerii U Bílého jednorožce do 3. 2. 2019.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

JOSEF JÍRA

11. října 1929 Turnov15. června 2005 Malá Skála u Turnova

Žil a pracoval v Praze a

STUDIUM

1943-1946 Odborná šperkařská škola v Turnově

1946-1952 Akademie výtvarných umění v Praze (Karel Minář, Miroslav Holý, Otakar Nejedlý, Vlastimil Rada

1968 Akademie výtvarných umění v Praze, aspirantura

SKUPINY

M 57

ZASTOUPENÍ VE SBÍRKÁCH

Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou; Galerie Klatovy / Klenová; Galerie moderního umění v Hradci Králové; Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem; Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře; Galerie výtvarného umění v Karlových Varech; Galerie výtvarného umění Ostrava; Moravská galerie v Brně; Muzeum umění a designu Benešov; Muzeum umění v Olomouci, Národní galerie v Praze; Oblastní galerie v Liberci Oblastní galerie Vysočiny, Jihlava; Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích; Západočeská galerie v Plzni; Galerie města Bratislavy; Puškinovo muzeum umění v Moskvě.